Malá Fatra 2002

• Strečno • Hřebenovka • Štafanová • Diery • Strečno1 • Martincké Hole •

V neděli 7.7.2002 jsme nasedli v osm večer v Domažlicích na vlak a ve 21:30 jsem se všichni sešli na plzeňském nádraží, nastoupili do lůžkového vozu směr Košice a nechaly se odvézt na Slovensko. Ráno asi v 8:30 jsme stáli v Žilině na nádraží. Sešli jsme se tady ještě s Márou a Jančou  a byli jsme komplet. Počkali jsme asi 2 hodinky na přípoj do Strečna a okolo poledního jsme již byli v cíli a vydali se do kopců.

    Ze Strečna jsme šli po červené směrem na Starý hrad. Protože byl celkem slušný pařák, tak jsme se cestou trošku smočili ve Váhu. Bylo to fajn, ale jen do chvíle, než si vzpomněl Angrešt, že si trošku zaplave. Strhnul ho proud a jelikož nemohl zpátky tak se snažil přeplavat. To se mu podařilo, ale voda ho odnesla asi 200 metrů. Bohužel se ale taky musel dostat nějak zpátky, což se mu také po dlouhém odpočinku podařilo. 

    Když jsme se všichni trošku vzpamatovali, vyrazili jsem na Starý hrad. Prolezli jsme místní hradby, dali svačinku a pokračovali dál po červené, která  teď už začala nebezpečně stoupat. Byl to pěkný krpál a my také každou chvilku odpočívali. Nemyslím si, že by jsme byli nějaké chudinky, ale v tom pařáku a s 20 kily na zádech to nebylo nic moc. Konečně se před námi vynořila Chata pod Suchým. Tady jsme se vydatně občerstvili (ochutnali konečně místní pivo a borovičku) , natočili vodu a pár nadšenců z nás se vydalo najít nějaké vhodné místo na spaní - pro 11 lidí. Nakonec jsme našli místo na hřebeni kousek po zelená značce. Počasí nám přálo, a tak jsme si ustlali pod širákem (vlastně pod stromama). Ovšem stále mezi děvčaty byla myšlenka: "co kdyby přišel medvěd!". A tak jsme museli my chlapi veškeré naše jídlo zavěsit na stromy pěkně do vzduchu. "Když přijde, tak ať se trošku zapotí". Sestřička Lenka (Čokoláda) si prozíravě namazala obličej krémem obsahující včelí med, což na klidu děvčat příliš nepřidalo. Evička odněkud přitáhla klandr o průměru asi 20cm a délky tak metr a půl a se slovy: "Na medvěda!" si ho položila za hlavu. Za chvilku se přiřítila asi s 20 kilovým balvanem a položila ho hned vedle klacku. V zápětí vytáhla z batohu hrneček. Prý bude mlátit hrnečkem o kamen a on se lekne a uteče. Lekl jsem se akorát tak já, sebral foťák a šel udělat pár fotek. Samozřejmě, že žádný medvěd nepřišel.